Rudolf Steiner, který v knize Idea sociální trojčlennosti formuloval impulsy pro tvorbu harmonicky spravedlivé společnosti, mimo jiné již v roce 1904 prohlásil: „Jednotlivec získá větší a větší moc nad určitými masami lidí. Protože směr vývoje vede, ne k větší demokracii, ale k oligarchii brutálního druhu, kdy síla jednoho jednotlivce bude nezměrně zvětšena. Když není mravnost zušlechťována, tak to vede k brutalitě v každé možné formě.“ Budeme-li se zamýšlet nad současným vývojem, tak od 21. století už volby nejsou o stranách nalevo či napravo. Spíše jde hlavně o to, kdo komu slíbí vetší kus žvance bez ohledu na důležité okolnosti. To platí i nadále včetně České republiky, jakožto srdce ve středu Evropy. Můžeme kritizovat, co se „na východě“ zkazilo a co povedlo od dob komunistických vládců, podobně jako u vládců „západních“ v jiných oblastech Země. Ale málokomu se podařilo pokřivit morální páteř národů tak, jako se to daří současným vládcům nakloněným oligarchii. A jestliže se bude dál tolerovat tato mocenská struktura, zákonitě přijde nejdříve duševně-duchovní otroctví polopravd, lží a šikanování. Následně se dostaví i to tělesné v takové formě, že už ztratíme vůli vše okolo - i svá vlastní těla - správně ovládat. Toto není strašení jako s nemocí, jejíž smrtnost je 1%. To je fakt, který k mnohem větší smrtnosti jednou povede a pak vnutí ty správné, nejen zdravotní, dávky i těm, co by jinak šli svou vlastní cestou. Ano, pravděpodobně i jiné vlády získají touhu vyprodávat a zase zavážet všechny možné sklady. Ale čím se budou dál plnit, na to můžeme mít větší vliv i my sami, jestliže nebudeme jen centrálně řízeni, čímž setrvá možnost volby i vzniku nových cest. Dnes bují snaha vytvořit pracovní tábory či snad jakoby jeden tábor, v němž se bude dávat volno jen proto, aby zbyla síla zase jen k práci. Přitom práce má smysl pouze tehdy, pokud má vyšší cíl v seberealizaci ve prospěch společnosti.Někteří si mysleli, že volbami už moc ovlivnit nelze, nebo když necháme lhát a krást jen jednoho, bude na něj vidět lépe, než na nesourodou bandu. Jaksi pozapomněli, že jeden démon stvoří bandu mocnější, dokonce i sourodou a početnější, která si nakonec koupí i jejich duši. Zapomněli, že kdo se naopak tomu postaví, tomu zůstane aspoň svědomí. Proto je třeba hledat ve volbách i případně nesourodou partu v naději, že až se i ona jednou rozprchne, a třeba padne i stará forma demokracie, bude na rozdíl od potomstva oligarchů, ještě z čeho brát. Je to hledání těžké, ale směrovka vede k těm, kteří neničí, ale jasně podporují tvůrčí střední stav, jež svobodu i hospodářství táhne. Pokud v něm nalezneme živé formy bratrství a spolupráce, povstane i nová společnost opravdu svobodných lidí, kteří svou sílu využijí pro všechny ostatní. Tedy můj citát pro přechod ze stávajícího stavu zní: „V politice i jinde nekontrolujme, kdo méně lže a krade, ale kdo je více čestný a mluví pravdu." Vratislav Zouhar 4. 10. 2021
2025 ©