Nepodmíněný základní příjem

Nepodmíněný příjem a zkušenosti ve světě a názor u nás: „V současné době to není vůbec na stole, řešíme především situaci kolem energetické krize,“ řekla Deníku mluvčí Pirátů Veronika Šmídová. Zdroj: https://www.denik.cz/ekonomika/nepodmineny-prijem-15-tisic-mesicne.html?fbclid=IwAR0aKzQI6zRBLCf2VQrDriDRDvbN4SGLERNONrSDpyuFqYKYJ41ksNMmFfE číst dál

Základná ideaNepodmienený základný príjem (NZP) znamená pravidelné (mesačné) vyplácanie určitého množstva peňazí každému človeku v spoločnosti, bez ohľadu na to, či je zamestnaný alebo nie, bez ohľadu na vek (teda od narodenia), pohlavie, vierovyznanie… Mal by byť vo výške, ktorá umožní na ľudsky dôstojnej úrovni uspokojiť základné životné potreby. Paradigmu, že peniaze dostávame za prácu a že pracujeme pre peniaze, je potrebné prekonať. Jednak je zrejmé, že s postupujúcou automatizáciou bude platenej práce stále menej a po druhé motivácia robiť niečo „pre peniaze“ namiesto „pre zmysluplnosť“ vedie ku krízam hodnôt v spoločnosti, k plytvaniu a nezmyselným činnostiam a následne krízam ekonomickým. Vôkol nás je množstvo práce, ktorú je možné a potrebné vykonať i množstvo voľných ľudí, no nerobí sa, lebo na prácu nie sú peniaze. číst dál

Rozmanitosť a vzťahy sú tým, čo tvorí život. Čo hovorí život na základný príjem? Pokus prenášať biologické teórie na človeka viedol v sociálnom darwinizme k pohŕdaniu právami a dôstojnosťou slabých. Dôvod leží v jadre tejto teórie – nazýva sa „boj o prežitie“ a „prežitie silnejšieho“. Ak tu napriek tomu urobíme pokus použiť procesy a interakcie v prírode vôkol človeka ako obraz sociálnych vzťahov, tak preto, že je možný, ba nutný iný spôsob čítania „biologického textu“ (výraz od Hansa Jonasa). Rozmanitosť a krása neporušenej krajiny a biotopov privádza do úžasu a je očarujúca preto, že sa n... číst dál

Kniha Materiální podmínky svobody představuje myšlenku univerzálního základního příjmu, který je ve své podstatě občanských platem vypláceným nepodmíněně každému členu společnosti, což mu má umožnit svobodnější volbu pracovní činnosti, jíž se hodlá věnovat. Ta nemusí mít nutně charakter práce za odměnu, ale např. práce dobrovolnické, kterou lze na rozdíl třeba od „zaměstnání“ burzovních spekulantů, poradenských expertů a koneckonců i většiny politiků považovat za společensky prospěšnou. Autor sleduje vývoj myšlenky základního příjmu od jejího prapůvodu, který spatřuje na konci 18. století v díle Thomase Paina, definuje pojem a rozebírá případ státu Aljaška, kde základní příjem funguje již od r. 1982. Jeho argumentační odůvodnění nachází v úvahách o podmínkách svobody jednotlivce u význačných myslitelů minulosti (Aristotelés, Cicero, Robespierre aj.). Mezi klíčové fenomény, na něž základní příjem reaguje, patří past chudoby a nezaměstnanosti a prekarizace práce, s níž je spojena nutnost její redefinice. Zavedení základního příjmu by mnohým poskytlo šanci na důstojnější život a možnost osobního rozvoje. Kniha Daniela Raventóse je první souhrnnou publikací, která v češtině o této pozoruhodné myšlence vychází. Daniel Raventós (1958) je španělský ekonom a univerzitní profesor na katedře teoretické sociologie Ekonomické fakulty Barcelonské univerzity. číst dál