Často jsme svědky, že řada antropozofů nebo spíše příznivců antroposofie nechápe časovou osu dění ve světě a mylně popisují roli Slovanů v dnešní době. Já to vidím tak, že naopak dnešní slovanské národy procházejí obtížným vývojem, některé si svou karmu již odžívají, jiné padají do ještě většího vlivu Lucifera a Ahrimana, odžívání zla, které v současnosti páchají, je teprve čeká. Bez rozlišování této reality jsou pak snahy o vyhlašování slovanské úlohy bez ohledu na současné konání, medvědí službou pro zviditelnění antroposofického poznání mezi lidi. Toto počínání má kontraproduktivní důsledky, kdy lidé neznalí antroposofické vědy, ji pak povrchně považují za nevěrohodnou, utrženou od reality. Cituji:Nejdůležitější charakteristika šesté kultury-epochyNěco ještě neexistuje v lidské komunitě co bude v šesté kultuře-epochu s těmi lidskými bytostmi co dosáhli cíle šesté kultury-epochy (3573-5733), kteří nezaostávali za tímto cílem; nepatří mezi maniaky nebo barbary v šesté kultura-epocha. V šesté kultuře-epochu budou mít kulturně vedoucí lidské bytosti morální charakteristiku, jako jednu z nejdůležitějších vlastností.Teď už jen málo z této charakteristiky je třeba si všimnout v lidstvu. Dnes musí být lidská bytost organizována citlivější, pokud by mu to mělo v duši ublížit, že kromě vlastní existence se musí dívat na jiné lidské bytosti ve světě, které to mají hůř než on. Vskutku, již dnes citlivější duše pociťují zármutek kvůli zármutku, který se nalije na mnoho lidských bytostí na světě — ale musí to být V šesté kultuře-epochy lidé, kteří jsou na vrcholu této kultury, nejenže cítí bolest, to, co dnes cítíme jako bolest utrpení, zármutku a chudoby, které jsou široce rozšířené, ale potom člověk cítí jakýkoliv zármutek jiné lidské bytosti jako svůj vlastní zármutek. Pokud vidí hladovějící lidskou bytost, cítí hlad tak živý ve své fyzické povaze, že tento hlad bližního je pro něj nesnesitelný. Co se zde naznačuje, že už není v šesté kultuře-epochu, protože je stále v páté epoše, že spíše morální charakteristika šesté kultury-epochy, že blaho jediného člověka zcela závisí na blahobytu všech lidí bytosti. Stejně jako nyní závisí jen blaho jediného člověka na zdraví celého těla, a pokud není zdravý celý člověk, tak ani jediný člen nemá náladu dělat to či ono, společná charakteristika se zmocňuje civilizovaného lidstva šesté kultury-epochy. Jednotlivá lidská bytost bude sdílet, jako člen totality, všechno utrpení, veškerou potřebu, veškerou chudobu či bohatství mnohem vyšší míře. Toto je první, hlavně morální charakteristika civilizovaného lidstva v šesté kultuře-epochu.Zdroj: Rudolf Steiner – GA 159 – ZÁHADA SMRTI: 13. Společná půda nad námi, Kristus v nás – Düsseldorf, 15. června 1915
Komentář Luboše Rokose na FB:
Ta šestá slovanská epocha je jedna z věcí, kde si rozlišuji vnější formu a vnitřní náplň. To vnější je - slovanská epocha bude ruská, přiblížíme se jí tím, že budeme napodobovat už dnešní Rusy tady a teď. Vnitřní - slovanská epocha se má vyznačovat vlastnostmi, které jsou uvedeny ve Vašem příspěvku.Stěžejní je, že lidé ve slovanské epoše budou cítit neštěstí (ale asi i štěstí) jiných lidí jako svoje vlastní. Dnešní Rusko je schopné se radovat z ničení cizí země, je schopné se radovat z toho, že jeho rakety schopné nést jaderné hlavice dokáží zasáhnout Spojené státy. Ruští vojáci kradou, znásilňují, mučí zajatce. Soucit v tom není.Viděl jsem v jedné poradně leták, jak na lidi dokáže doléhat tahle válka. Bylo tam mj. napsáno, že člověk může cítit bezmoc, frustraci, hněv apod., současně leták radí lidem, aby si někdy dali od sledování války v médiích pohov.. Dost lidí tohle nedokáže, cítí nějaký neklid, že dokud nebude válka u konce, nedokážou na ní přestat myslet.A v tomhle vidím právě cvičení toho soucitu s lidmi, kteří se ocitli v neštěstí - na začátku je ten soucit, vnímání, jak bych se asi cítil na jejich místě, když ztratí domov, jistotu, blízké apod. Pak nastupuje pomoc, která se dá poskytovat různými způsoby. I když to je odcizená pomoc finanční, tak na rozdíl od jiných sbírek jsou tyhle typické tím, že Ukrajinci dávají zpětnou vazbu, fotí se s věcmi, děkují, vzniká tam osobnější pouto. Část lidí nebude mít pokoj, dokud lidé na Ukrajině nepřestanou trpět...Jestli se bude šestá epocha vyznačovat sounáležitostí lidí, tím, že člověk nedokáže být sám šťastný, dokud bude nešťastný jiný člověk, tak tohle mi přijde právě jako dobrá průprava..Ruská/slovanská epocha se dále má vyznačovat schopností odpouštění. Sergej Prokofjev adekvátně tomu v úvodu své knihy "Okultní význam odpuštění" sděluje, že toto téma mu bylo jedním člověkem nabídnuto právě proto, že je Rus a jako takový má k tomu hodně co říci.Zase dnešní Rusko odpuštění moc nezná. Po ukrajinském útoku na Kerčský most přišla první velká vlna raketových útoků na ukrajinskou infrastrukturu, hlavně na elektrárny, aby lidé mrzli během zimy. Bylo to prezentováno jako odveta. Že to bylo plánováno tak jako tak, je jiná věc, důležité je, že ruské velení neoperuje s odpuštěním, nýbrž s mnohonásobnou odvetou.Jiný příklad je nakládání s historií, konkrétně s banderovci. Desítky let staré události jsou brány za legitimní důvod agrese proti druhé až třetí generaci potomků generace, kde se banderovci vyskytovali. Oproti tomu Poláci, kteří patřili také mezi oběti ukrajinských banderovských nacionalistů, jsou schopni odpustit a napadené zemi vydatně pomáhat - ale současně se proti glorifikaci ukrajinského nacionalismu vymezit - https://www.idnes.cz/.../polsko-bandera-ukrajina... . Zase - pokud slovanská epocha znamená učit se odpouštění, znamená to dívat se jinam než na praxi dnešního ruského státu.
2024 ©