ZIMNÍ SLUNOVRAT se blíží a přináší nejdelší nejtemnější noci a nejkratší dny.
Toto je pauza, očekávání nového života. Trvá chvíli...než světlo začne pomalu znovu pronikat do našich životů.
Je tu několik příběhů, které mi byly předány, jsou si podobné. Je to buď matka jelena, matka nebo těhotná žena, která něžně nosí slunce, ať už v paroží, ve své náruči nebo v břiše. Vzácné a krásné jí vede temnotou, aby mohla vyjít na druhou stranu a znovu růst, odpočinout si a naslouchat příběhům, které vyvěrají z temnoty.
Slunce, které nakonec povolá všechnu medicínu drženou v zemi až k nebi.. v zelené krajině, v rozvíjející se divočině a kráse.
Existuje mnoho příběhů, které lze vyprávět o temnotě a její kráse, její zásadní roli.
A v této době bych ráda poděkovala těm, kteří tak dobře pracují na bohatých úrodných místech.
Zeptejte se magie semene, která je držena v temnotě a ona vám ukáže příběh růstu a transformace.
Zeptejte se magie kořenů, která zná hlubokou temnotu a poví vám příběh bohatý na minerály o výživě, síle a uzemnění.
Zeptejte se mycelia na to, co vědí o temnotě, a ono vám ukáže příběh spojení a vzájemnosti.
Zeptejte se červa, co cítí v té temnotě a poví vám o alchymii, o životě, který pramení ze smrti.
Kéž najdete, když nasloucháte ve tmě, ty věci uvnitř. Protože tam jsou - držené v psychice, srdci a našich kostech.
Statečná a starostlivá alchymie, divoká vzájemnost, síla a uzemnění, růst a krása.
Slova Brigit Anna McNeill, Art by Tijana Lukovic
2024 ©