Jaké je VÝCHODISKO biodynamického zemědělství? POCHOPENÍ VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ V CELÉM EKOSYSTÉMU a pak snad když tomu celku aspoň trochu porozumím, mohu jednat, třeba směrem k opravdové AGRI-KULTUŘEPan Vladimír Lojda, zakladatel znojemského vinařství Vino Loigi popisuje svoje zcela osobní (a přesto univerzální) VÝCHODISKO k biodynamickému zemědělství:"Má cesta k zemědělství byla částečně podobná té, kterou šel Rudolf Steiner (filosof, zakladatel antroposofie, biodynamického zemědělství ale také např. antroposofické medicíny Antroposofická medicína nebo waldorfské pedagogiky, pozn.redakce). I když moje rodina má zemědělské kořeny, já jsem nikdy neměl žádné zemědělské ambice. Vždy mě zajímala spíše filosofie a historie. Možná i díky tomu vyrábím víno „muzeálními“ postupy. Vinařství byl vždy tak trochu rodinný koníček, ze kterého se pro mne stal kůň. I když jsem toho o zemědělství moc nevěděl, chápal jsem, že všechno souvisí se vším a že příčina má následek. A když jsem se seznámil s biodynamikou, přišlo mi, že jsem objevil to, co jsem podvědomě pořád hledal. FILOSOFICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ.Vznik biodynamického zemědělství byl iniciován lidmi, kteří viděli souvislost se snižováním úrodnosti a vitality rostlin a snižováním jejich kvality. Tento problém se objevil poměrně brzy po začátku masivního využívání umělých hnojiv v zemědělství. Ta byla zprvu oslavována jako trvalý lék na světový problém s kolísáním úrody, ale velmi brzy dosáhla svých limitů a kvalita produktů i samotné půdy se začala zhoršovat. A proto někteří zemědělci začali hledat řešení ve spolupráci se zakladatelem antroposofie Rudolfem Steinerem. A tento vpravdě univerzální učenec přednesl v Zemědělském kurzu (1924) základní teze biodynamického zemědělství.U nás jsme zpočátku vyráběli víno převážně z kupovaných hroznů, ale záhy jsme zjistili, že víno podle našich představ se z takovéto suroviny někdy vůbec udělat nedá. Tak jsme si pořídili vinohrad. Nejdřív jsme se zaměřovali na hrozny jako na výsledný produkt, ale stále více jsme poznávali, že péče musí začínat od začátku, a ne od konce, že JE NUTNÉ ŘEŠIT PŘÍČINY, NE NÁSLEDKY. Začal jsem víc pečovat o rostlinu jako celek, ale nakonec jsem zjistil, že pokud se věnuji více půdě, mohu se méně starat o porost. Nyní ale vím, že i kdybych dokázal vytvořit zdravý ekosystém na vinici, stále zde zůstává vliv okolní krajiny, do níž můžu zasáhnout jen částečně, třeba vysazováním biokoridorů kolem vinice.Když jsem se před více než deseti lety poprvé setkal s výsevním kalendářem, přišlo mi to zajímavé, ale abych byl upřímný, moc jsem tomu nevěřil. První rok jsem udělal pokusy s brambory, cibulí a česnekem a jejich pěstováním a sklízením v různé dny (plodové, kořenové, listové, květové - dle lunárního kalendáře). Dosáhl jsem natolik rozdílných výsledků, že se mé pochyby zcela smazaly. A tím vlastně začala naše cesta k biodynamickému zemědělství. Nejdříve jsem sháněl kravské rohy na biodynamické preparáty a potřebnou literaturu. Ale cesta stát se „self made biodynamikem“ se ukázala jako zbytečně dlouhá. Vše se zlomilo, když jsem se seznámil s Honzou Vavřičkou (člen rady Demeter CS) a díky němu s rakouskou biodynamickou komunitou v Merkebrechtsu. Jejich preparátové dny mě nadchly, hlavně ta komunitnost a uvolněná atmosféra. Právě SPOLEČNÉ SETKÁVÁNÍ A SDÍLENÍ je pro mě stále jedním z nejdůležitějších aspektů biodynamiky. Záhy na to mi Lukáš Rudolfský (Vinné sklepy Kutná Hora) ukázal, jak biodynamika vypadá ve vinařské praxi.A tak jsem i na svém vinohradě začal pracovat jinak. Byl jsem tam každý den a snažil se pochopit jeho potřeby a problémy. Postupně jsem zjišťoval, že NĚKDY I MALÝ ZÁSAH MŮŽE MÍT VELKÉ DŮSLEDKY, dobré i špatné. A že někdy je „řízená nečinnost“ užitečnější než intenzivní práce. Pokud o něco pečujeme, musíme to totiž dělat s láskou. A láska je život. PROTO NECHCI NA SVÝCH POZEMCÍCH POUŽÍVAT POSTUPY, KTERÉ PŮDU UMRTVUJÍ. Vím, že někdy to může vypadat i divně, třeba když mám mezi vinnou révou dvacet let starý dub tvarovaný na bonsaj, nebo když celý rok chráním kolouška, který mi pak na podzim zničí část úrody. Ale pak přijde odměna. Jako když je uprostřed suchého léta všude v okolí suchá tráva, a mně na krásně zeleném porostu hodují desítky včel a čmeláků z celého okolí. A to je zemědělství podle mých představ a mám z něj dobrý pocit. Já nemohu být jediným beneficientem a žít na úkor někoho, naopak jako majitel půdy mám povinnost péče. Vlastnictví je zodpovědnost. Ale je v tom i dost sobeckosti. Já třeba nerad pouštím na vinohrad někoho cizího a někdy se mé pocity blíží žárlivosti. Ten pocit propojenosti je intenzivní. Protože když jsem získal svoji první půdu, byla mrtvá. Tak jsem ji osadil rostlinami a přišla zvěř. Vlastně jsem pomohl utvořit kousek vesmíru. Ale možná, že já jsem se za tu dobu změnil víc. MYSLÍM, ŽE SE FORMUJEME NAVZÁJEM. Jsem součástí všehomíra."#biodynamic #demeter #biodynamicagriculture #biodynamicwine #RegenerativeFarming #biodynamicfarming