Demokratický západ, zbytnělý dlouhodobým blahobytem, materialistickou vědou, přirozeným vývojem individualizace, jakoby se rozpohyboval. Projevují se nedostatky polovičaté demokracie, vedoucí k velkým majetkovým rozdílům, kdy na jedné straně pár rodin ovládá velký majetek, na druhé straně řada rodin žije na hranici chudoby, ale nemá sílu cokoliv změnit. Střední část lidí žije v onom blahobytu a nemá důvod cokoliv měnit. Informační chaos s pomocí sociálních sítí tříští sounáležitost lidí na vzájemně si nevěřící sociální bubliny, z nichž někteří nevěří ničemu a stávají se lehce ovladatelnými světovými manipulátory.
V zemích s autokratickými vládami panuje totální cenzura se snahou odstřihnout své občany od jakýchkoliv svobodo-myšlenkových informací, zveličováním hrozby nepřítele z venku jsou masy udržovány v nevědomosti, poslušnosti, v bídě, naprosto zmanipulovány, zatímco oligarchové si mastí kapsy.
Na jedné straně se lidé jednoznačně přiklánějí k odsouzení ruské agrese, k boji za svobodu a na druhé straně, druhý pól názorů lidí se přiklání k omlouvání agrese, bez ohledu na zvěrstva, která ruská vojska na Ukrajině páchají s fikcí, jak se demokratický svět snaží Rusku uškodit. To je „podloženo“ zkreslením předválečného společenského stavu na Ukrajině (např. fašismus, potírání ruštiny apod.) a boji na Donbase. Stojí tak proti sobě ruský nacionalismus, přiživovaná pýcha za velkou Rus a totální cenzura plná falše a lži, proti chaosu v rádoby demokratických státech západu, kde demokracie trpí honbou za ziskem, střetem zájmů byznysu, politiky, zájmů církve, vzdělávání podřízeného byznysu.
Přes doporučení Rudolfa Steinera po první světové válce, že je potřeby společenské vztahy upravit do souladu s TSO, následovala po jeho smrti ještě horší druhá světová válka. Svět se však nepoučil a nyní jsme na prahu další světové války.
2025 ©