Str.1
I.
K rusko-ukrajinské válce mám pár věcí, spíš s odstupem od samotných bojů a obecnějších nebo naopak osobnějších. Dost si vážím svobody, nesnesu přikazování, mám dá se říci problémy s autoritami. Dost mě zaujalo, jak se o svobodu umí porvat Ukrajina. Asi půlrok před vypuknutím války zdražil plyn, protože Rusko už si chystalo páky na Evropu, aby zůstala stranou dění. Část Čechů také požadovala okamžitý mír i za cenu porážky Ukrajiny, protože Rusko by pak plyn třeba zlevnilo.
A tady jsem srovnával obrázek ukrajinského vojáka, který snáší zimu v zákopu, s Čechem, který by musel ztlumit topení o dva stupně, aby platil stejnou cenu jako doteď. A zatímco Zelensky po ruském zimním bombardování elektráren vzkazoval Rusům "bez světla nebo bez vás - bez vás!, bez tepla nebo bez vás - bez vás!", tak část Čechů vysílá vzkaz "dejte nám dva stupně celsia tepla a půjdeme s váma, kam budete chtít".
Podobně na jedné demonstraci proti chudobě znělo z pódia husitské heslo "nepřátel se nebojme a na počet nehleďme" spojené s požadavkem demonstrace zastavit podporu Ukrajině, protože je početně slabší, takže nemůže vyhrát. S takovým pojetím národa mám problém, v podstatě nechci být jeho součástí. Je tu samozřejmě duch národa, ale také otázka, nakolik je tohle ta pravá podstata češství, ještě se k tomu dostanu. Nicméně víc mi sedí pojetí Michaelovo, tedy nadnárodní.
Můj takový chladnější vztah k češství se spojil se srovnáním českých dějin a nynější Ukrajiny. Dost Čechů podporuje Ukrajinu s ohledem na zkušenosti roku 1968, já si to srovnávám s rokem 1938. Tehdy po obsazení Sudet a za trvající hrozby války odletěl Eduard Beneš do Londýna a po obsazení Československa bombardoval prezidenta Háchu požadavky, které Hácha nebyl schopen splnit. Loni po napadení Ukrajiny Zelenskyj neuletěl, na nabídku exilu prohlásil "potřebuji munici, ne odvoz". Československo se nebránilo za mnichovské krize, poslední prezident uletěl, Ukrajina se brání a prezident zůstal.
Tohle si přebírám jako nápravu té situace z r. 1938, která se stala a nedá se odestát, ale ta náprava funguje jen za předpokladu, že ten ukrajinský boj vezmu také za svůj. Tady je totiž paradoxně možnost, jak se k češství postavit pozitivně. Přijmout alespoň nyní boj se zlem v podobě brutálního a většího nepřítele, současně se nezachovat jako tehdejší evropské mocnosti, které obětovaly vzdálený československý stát za (v důsledku falešnou) vizi míru a vlastní pohody.
***
Část antroposofů i tady ve skupině hodnotí tu válku jako součást širšího konfliktu Východu a Západu s tím, že Západ (nejvíce anglosaský svět) je materialistický až ahrimanský. Konkrétní případ - západní svět hází klacky pod nohy waldorfskému školství. Podle obecnější nauky výchovy dětí má dítě cítit absolutní bezpečí, jinak to bude mít v životě zlé. A na Ukrajině nad dětmi létají rakety, na nějaký dům občas raketa spadne, jedna novinářka nechala svědectví, že potkala prý dvouleté dítě, které mělo vlasy šedivé hrůzou.
Rusko tu válku prezentuje jako válku s kolektivním Západem, ukazuje na války vedené Západem apod. Má to asi tu logiku, že takto lze napadnout jeden nezávislý stát, který ani nemá sílu se zapojit do nějakých imperialistických válek, ale ten stát se spojí s celým Západem, který už takové války vede. Je to logika, kterou ve svých bojích proti imperialismu, hlavně americkému, používají komunisté všech odstínů nebo islamisté. Pak se dá zabíjet kdekoli na Západě.
Str.2
I když je nějaký blok obecně v právu, ale začne agresivní válku, tak klesá na úroveň bloku druhého. Lidé na Ukrajině trpí a zaslouží pomoc. A tady mě zasáhlo, jak část antroposofů nechá pasivně agresora působit dál. A nebylo to poprvé, objevilo se něco podobného za covidu. Přišla epidemie, antroposofové vytáhli proti očkování, rouškám i omezení, aniž bych někde viděl, jak se vůči riziku postavit. Taky jsem se tu dočetl, že nakažení lidé si za to mohou svým materialismem a nedá se s tím nic dělat. A že očkování hrozí ahrimanizací člověka. A není to ani naposledy, co se něco takového děje, podobné se vyjádřili Izraelci, kteří stojí proti tamní nacionální vládě, ale sledovali zděšeně, jak zahraniční kritici Izraele nejsou schopni odsoudit teroristické běsnění Hamásu - https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-blizky-a-stredni-vychod-izraelskylevicovy-historik-cupuje-zapadni-levici-za-podporu-hamasu-40448231?utm_campaign=&utm_medium=zboxiku&utm_source=www.seznam.cz&fbclid=IwAR10cZq5VCM-wo7qIssiXuyi_Q733KeykCz_AKKmMbjcprJsqWV96QmrBs .
Existují dva druhy křesťanství, jedno vydává příkazy a zákazy a hrozí propadnutím peklu, druhé chce jít cestou pomoci a lásky lidem. Antroposofie taky umí hrozit propadnutím Ahrimanovi, ale když jsme u toho covidu, co dokázala pozitivního? Mimo pomoci nemocným jsem hledal hlavně vysvětlení toho, proč ta epidemie přišla, proč někoho ta nemoc zabije a jiný si jí nevšimne, proč si někdo zasloužil její těžkou fázi - a na základě toho vyzjistit, jak se má člověk chovat, aby jí nedostal, protože to je ta pravá pomoc. Že jsem si nevycvičil úroveň jasnovidnosti, abych to prohlédl sám, je samozřejmě pravda a na nikoho to neházím.
Nicméně tu zůstalo dilema. Nějaká láska k lidem mě vede k pomoci, když je postihne nějaká katastrofa nebo epidemie. Antroposofie mi tu lásku k lidem umí nejlépe uchopit i provádět. A část dnešních antroposofů nějakou pomoc ignoruje, takže moje dilema je, jestli jít cestou té lásky, nebo cestou antroposofie, která ale v danou chvíli zůstává pasivní. Rozhodl jsem se vydat cestou vlastní, cestou pomoci a lásky, kde bych rád antroposofii měl u sebe a vedle sebe. Ale jestli se nazývat antroposofem, to je mi srdečně jedno. Tím vás nechci zahlcovat, jen vysvětlit, z jaké pozice i tady ve skupině vystupuji.
Steiner uvádí na jiném místě výrok anglického básníka Coleridgeho - kdo má radši křesťanství než pravdu, zjistí nakonec, že má radši svou křesťanskou sektu než křesťanství a nakonec zjistí, že mám radši sebe než svou křesťanskou sektu. Asi tak to mám s antroposofií, jestli volit mezi pomocí lidem v životní situaci, nebo antroposofickými poučkami, tak volím tu pomoc. A to sobectví - myslím, že je vidět v té protiukrajinské, antiimigrantské a antivaxerské (resp. nejde jen o očkování, ale o odmítání veškerých omezení) scéně a která se dost prolíná. Když jde o imigraci nebo pomoci Ukrajině, má být na prvním místě zájem českého národa, ne cizích - jak říká Steiner, nacionalismus je nejvyšším druhem sobectví, tady je to patrně viditelné. Ale když jde o omezení života, aby se zpomalila pandemie covidu, titíž lidé odmítají jakákoli omezení nebo řešení - sami se omezovat nenechají, že umírají členové českého národa, kterým se jindy ohánějí, to je tolik netrápí.
Poté, co jsem se tady vybrečel, nastíním nějakou osnovu. Nechci stále rozebírat, kdo může za válku, od toho jsou jiná fóra. Ale za tu dobu války se dá udělat nějaký nadhled a celá válka spojit s otázkami etiky nebo pravdy. Zaujalo mě jedno prohlášení, bylo to konkrétně u úniku tajných informací o Ukrajině v USA, kdy jeden člověk tedy prohlásil, že dnes nemůžeme vědět, kde je pravda. U úniku tajných informací asi nejde úplně zjistit, nakolik je to plnohodnotný únik, nebo zpravodajská hra.
Str.3
Ale něco podobného platí i u duchovních věcí, nikdo nemůže vědět, jak vypadají duchovní světy, pokud do nich sám nevidí - a tady Steiner říká, pokud máme něco přijmout za své i bez přímého vhledu, musí to mít vnitřní logiku. A to se dá vztáhnout i na dnešní události, Východ i Západ mají nějaký svůj narativ, o co ve válce jde, a je zajímavé studovat vnitřní logiku obou konceptů. K tomu bych přidal rozbor logiky vnitřní a vnější, protože ne vždy to spolu koreluje a občas pak dělá zmatky.
- Antroposofové odkazují na mapu, kterou nechal před více než sto lety udělat někdo z Anglie a kde je na místě Ruska slovo Pustina. Vysvětluje se to jako sociální experiment ve formě bolševismu, který má vést k té Pustině. Pro antroposofy je to důkaz anglosaské rozpínavosti a vnášení sil materialismu a smrti na Východ. Podle vnější logiky to dnes znamená bránit Rusko před anglosaským vlivem. Ale podle vnitřní logiky - pokud Západ vpustil do Ruska síly Pustiny ve formě bolševismu a tyto síly se dále v Rusku projevují (viz symbolické přejmenování v Mariupolu z náměstí Svobody na náměstí Leninovo), je úkolem tyto síly zneutralizovat a ne je pouštět dál na Ukrajinu, popř. ještě dál do světa.
- Rusko obhajuje válku odkazem na nacistické hnutí na Ukrajině. Česká Antifašistická akce si také všimla koncertu u Znojma, na kterém figurovali neonacisté z Ukrajiny napojení na Pravý sektor a Azov -https://www.antifa.cz/content/aktualizace-rasisticka-kapela-jednoho-z-vudcu-praveho-sektoru-ma-ovikendu-vystoupit-u. Ale když vypukla válka, vyjádřila Antifašistická akce podporu Ukrajině - https://www.antifa.cz/content/vsichni-jsme-ukrajinci Podle vnější logiky to je divné, podle vnitřní nikoli, dostanu se k tomu.
Hledání pravdy skrze logiku je jednou z cest, ale existují přesvědčování bez logiky a takových se v souvislosti s válečnou propagandou vyrojilo mnoho, stojí za to je ukázat. Šířeji to souvisí vůbec s formou komunikace. Tady uvedu i svůj vztah k cenzuře.
Trochu bokem - Steiner ohledně negativního vlivu na Západě odkazuje na nějaké lóže. Lóže jsou spojovány se zednáři, kteří jsou navíc tradičním objektem konspiračních teorií. Jak jsem ale koukal na Steinerovy práce o zednářích, tak se o nich vyjadřuje velice pozitivně a s lóžemi je neztotožňuje. Jejich sociální úsilí pak klade jako předzvěst 6. poatlantské epochy, která je jinak nazývána ruskou/slovanskou, což činí dvojnásobný důvod, proč se o zednáře zajímat.
***
Na rusko-ukrajinskou válku se dá nazírat jako na širší konflikt Východu a Západu a jejich hodnot, potažmo jako odpor proti americkému imperialismu. Ukazuje se na války, které kdy vedl nebo Západ.
Je to stejné myšlení, které prosazují islamisti, když vedou teroristické útoky na Západě. Západ kolonizoval Blízký Východ nebo Afriku, vykořisťoval ji, tak proč to nevrátit. Podobně se určitě bude prezentovat Čína, až nastoupí na místo světové velmoci místo chřadnoucího Ruska, naplno se tak vyjadřuje severokorejský diktátor Kim Čong-un - https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-kim-cong-un-se-sesel-s-ruskymprezidentem-putinem-236760 . Podobně se vyjadřují komunisté všech odstínů, když podporují boj Palestinců proti Izraeli, velkému spojenci USA.
Všechny uvedené antiimper. kultury jsou samozřejmě rozdílné, někdo nechce klást ruskou kulturu na úroveň s islamistickou. Ale bude zajímavé sledovat, kolik lidí přesedlá z podpory Ruska na podporu Číny, až tu bude po úpadku Ruska šířit svůj vliv. Tedy komu asi nejde o lásku k Rusku, ale o odpor či přímo nenávist k Západu (nebo o anglofobii, když si rejpnu).
Str.4
Kdysi jsem viděl film o německých teroristech z RAF, název už nevím. Hlavní hrdinka sháněla spolupracovníky na nějaké další akce. Na výcvik se dostala do tábora palestinských teroristů, s jedním navázala vztah. Ten krachnul na tom, že muslim považoval ženu za podřízenou muži, kdežto členka RAF souzněla s feminismem, který je silnou částí ideologie krajní levice.
V jiné scéně hledala starého soudruha na nějakou společnou akci s Palestinci. Ten spolupráci odmítl, vysvětloval to tím, že Palestinci unesli nějaké civilní letadlo a tam rozdělili cestující na Izraelce a ostatní. A říkal něco v tom smyslu "rozumíš, to je jak na rampě v Osvětimi, zase selektují Židy".
V obou případech je hezky vidět dilema toho, kdo má být větší nepřítel. Kdo má největší moc, nebo kdo je nejvíc zlý, ode mě odlišný? Komunisté to právě na příkladu Palestiny dělí tak, že islamisté typu Hamasu jsou hodně reakční (teokratičtí oproti komunistickému ateismu, patriarchální, uznávají soukromé vlastnictví), ale jinak jsou "objektivně pokrokoví", protože bojují taky proti Izraeli a potažmo tím proti americkému imperialismu.
K tomu pár věcí –
- Proti americkému imperialismu se dá jistě vystupovat, ekonomicky využívá svět, americká kultura je konzumní, neduchovní. Ale ten ruský způsob je dost podivný. Dá se to ukázat na příkladu Kosova. Kosovo bylo součástí Srbska, ale je tu albánská většina, která chce samostatnost, popř. spojení s Albánií. Argumentuje stálým srbským útlakem. Odtržení Kosova za asistence Západu Rusko silně kritizovalo, je to proti mezinárodnímu právu. A teď na Ukrajině nastala identická situace, kde Donbas je součástí Ukrajiny, ale tamní ruská většina chce samostatnost, popř. spojení s Ruskem. A Putin před invazí na Ukrajinu uznal nejprve samostatnost Doněcka a Luhanska, aby po invazi obě území připojil k Rusku.
Pro Srby mimochodem nastalo zmíněné dilema, jak se zachovat. Chce mít Rusko jako spojence proti Západu, ale uznat jeho anexi Donbasu by znamenalo, že stejně tak lze uznat odtržení Kosova, popř. následné spojení s Albánií. A co je menší a co je větší zlo.
Mimochodem když se někdo ptá "kde jste byli, když Ukrajinci dělali genocidu na Donbasu", se dá odpovědět "kde jste byli, když Rusové dělali genocidu v Čečně". Protože by se dal sledovat podobný postup, jedno etnikum se rozhodne odtrhnout a státní moc zasáhne vojensky. Akorát srovnat vybombardovaný Grozný (nebo dnes Bachmut, Mariupol, Marinku – ta na fotu dole) a takovým Doněckem, to ukáže, který stát používá víc genocidní metody.
Str.5
Rusko odhalilo nejednoznačnou pozici vůči imperialismu. Dokáže kritizovat ten americký, ale pak se zachová stejně jako on. Nejen ohledně Kosova a Donbasu, podobně může kritizovat vpád USA do Iráku na základě záminky neexistujících zbraní hromadného ničení (jaderných, chemických, biologických), aby obhajovalo vpád na Ukrajinu se záminkou neexistujících biologických laboratoří, kde se pěstují komáři napadající osoby s ruskou DNA infekčnímu nemocemi.
Jsou dvě cesty boje proti (americkému) imperialismu. Jedna je svět bez imperialismu, druhá je převzít metody imperialismu a americký imperialismus nahradit druhým, svým, silnějším. A tudy se evidentně vydalo Rusko.
Str.6
- USA, potažmo Západ jsou nositeli materialismu, otevírají dveře Ahrimanovi, ten se tu také jednou vtělí, protože tu bude mít nejvhodnější podmínky. Ten boj Východu proti Západu tedy část antroposofů zařazuje do boje proti ahrimanismu.
Ale zase je otázka, jestli se proti Ahrimanovi dá bojovat jeho zbraněmi. Rusko používá lež (na Krymu nebyli naši vojáci, nezaútočíme na Ukrajinu, je to jenom naše vojenské cvičení); ruský velvyslanec na Slovensku pronesl lež o ničení hrobů ruských vojáků v obci Ladomírová atd. atd. Rusko také šíří v lidech strach - navenek o vyhlazení světa jadernou bombou, dovnitř tím, že válku na Ukrajně muselo Rusko začít, protože jinak by celý svět Rusy vyhladil. Ahriman se také projevuje ve strojích, neživých mechanických entitách. A bojovat proti Ahrimanovi děly, raketomety, tanky a dalšími řvoucímu stroji plivajícími oheň a nechavající za sebou mrtvá města a přírodu, no nevím. Jeden ahrimanismus je tu nahrazen jiným.
Jsou to dvě stránky jedné věci, záleží na jednotlivci, jaká strana je mu bližší. Tady si beru i podle Steinera vodítko, že přemýšlet má i srdcem, ne jen rozumem. Myslet jen rozumem hrozí tím, že člověk začne myslet strojově, chladně, že ho takto ovlivňuje Ahriman.
Vidět děti bez rodičů nebo slyšet lidi, jak křičí v domě, na který spadla raketa, to mi srdce říká, že to je hrozný zločin. A že tohle má být boj proti ahrimanské civilizaci a tohle jsou prostě oběti vývojového procesu - tohle podobně říkal Hitler, když likvidoval židy. Žid podle Hitlera nemusel být sám o sobě špatný jedinec, ale měl znát jen špatný způsob jednání - jako myš na poli není sama o sobě špatná, ale dělá škody, protože to je její podstata. Zlikvidovat židy pro nacisty znamenalo zlikvidovat takovou škodnou, přes všechnu hrůzu.
Podobně komunisté likvidovali celé společenské třídy kapitalistů nebo sedláků, i přímo fyzicky. Soudy proti kulakům byly vedeny s tím, že o vině nerozhoduje skutečná vina, ale příslušnost ke třídě. Všechny ty zločiny proti lidem ve jménu vyššího dobra vedli komunisté i nacisté a dnes někteří lidé omlouvají zločiny proti Ukrajincům také vyšším dobrem, tedy bojem proti Americe. Z hlediska čistého, ale abstraktního a odlidštěného rozumu to může být vyšší dobro, z hlediska srdce tohle dobro vůbec není.
Str.7
Na to navazuje další dilema, jak se zachovat, pokud na anglosaský svět zaútočil ten Hitler. V anglosaském světě úřadují podle Steinera lóže, Hitler vytáhl proti židozednářským lóžím. Nebo jinak, pokud někdo podporujete dnešní ruské tažení proti anglosaskému světu, co byste dělali za druhé světové války, kdy Hitler napadl Anglii?, jaký máte postoj k československým letcům, kteří bojovali v anglické RAF proti německému wehrmachtu? Kde je ta hranice, kde už se postavit na stranu Západu, nebo zůstat neutrální.
---
Tohle téma řešil Západ za studené války. Tedy pokud je globálním nepřítelem komunismus nebo Sovětský svaz, lze se proti němu spojit s někým, kdo páchá podobné zlo, ale ne tak globálně? Západ si takto vycvičil islamisty, protože Sovětský svaz podporoval v islámském světě sekulární (světské) síly.
V Kambodži nějakou dobu působila hrůzovláda Rudých Khmerů. V obecném povědomí panuje rovnítko Khmerové = komunismus = Západ je proti nim, ale bylo to jinak. Rudí Khmerové vládli v době, kdy přešla sovětsko-čínská roztržka. Obě mocnosti se odtrhly i ideově, Sověti zůstali věrni marxistickému světonázoru o vedoucí úloze dělnické třídy, kdežto maoistická Čína, která neprošla průmyslovou revolucí, stála na rolnících. Roztržky se chytly USA, navázaly s Čínou styky, hlavně ekonomické, které trvají v podstatě dodnes. Politicky USA podporovaly Čínu proto Sovětskému svazu, a s Čínou i její maoistické satelity včetně Rudých Khmerů, kteří hlásali návrat na ves - vylidňovali města, likvidovali intelektuály, protože byli spjatí s městským životem apod. Přítrž řádění Rudých Khmerů přinesl až komunistický Vietnam - tentýž Vietnam, ze kterého se USA musely po sedmileté váce s Vietcongem potupně stáhnout. Vietnamskou invazi v Radě bezpečnosti OSN podpořily pouze Sovětský svaz a Československo, zbytek včetně USA ji odmítnul - https://denikreferendum.cz/clanek/18393-rudi-khmerove-noam-chomsky-a-my.
Symbolickými daty českého boje za svobodu jsou 17. listopad a rok 1968. V Řecku mají jinou vzpomínku, 17. listopadu roku 1973 proběhl studentský protest proti vojenské diktatuře, která vládla Řecku od puče r. 1967. Vojáci poslali na studenty na univerzity tanky - ne jen policajty s obušky jako čsl. komunisti v Listopadu 1989. Výsledkem byly desítky zabitých studentů a stovky zraněných a zatčených. Jediné pozitivum bylo, že i po této studentské události se řecký režim začal pomalu drolit a následujícího roku se zhroutil.
Řecko bylo v NATO, i puč proběhl podle plánu Prométheus, který spoluvypracovalo NATO pro případ komunistického ohrožení země. Komunismus znamenal ohrožení, tato vojenská diktatura s prvky fašismu tolik ne. Americká administrativa na pučisty reagovala už okřídlenými slovy "jsou to bastardi - ale naši bastardi". Podporu řecké juntě vedl Nixonův viceprezident Spiro Agnew, po otci Řek. A zatímco Agnew tepal odpůrce války ve Vietnamu jako ideologické eunuchy, nějaký razantní zásah proti našim řeckým bastardům se nekonal.
Str.8
II. METODY PŘESVĚDČOVÁNÍ
Pro hledání pravdy jsou použitelné vzájemně se podporující metody - přímý vhled, logika, vysvětlení. Mimo nich fungují další metody, které mají člověka o něčem přesvědčit, ale bez těchto metod nebo argumentace. Některé se dají sledovat už delší dobu a jsou v podstatě společensky neškodné (když pomineme, že lež ubližuje), no po stupňování ruské agrese vůči světu se začaly stupňovat i v kybernetickém světě a naplno vypukly po zahájení války.
V duchovním odvětví se vyskytují lidé - Steiner je prý nazýval barony - kteří naznačují, že mají přístup k vysoce duchovním informacím, každopádně vědí více než vy, ale když na ně uhodíte, tak neřeknou nic - protože "nedostali ještě pokyn je sdělit světu" nebo "nejste dostatečně zralí, abyste ty informace mohli dostat/abyste je vůbec pochopili". To je spíš snaha přesvědčit o své výjimečnosti, než o nějakém postoji.
V historickém odvětví se velmi často vyskytují lidé, kteří objevili něco, co má přepsat dějiny. Někdy se to rovněž vztahuje k jejich osobě (jsou potomky nejlépe Karla Velikého).
Jindy jde o nějaké rozřešení otázky, nad kterou si lámou hlavu generace historiků. Příklad - "Vím, kdo zabil Václava III." - "Kdo" - "To je jasné při pročtení pramenů" - "A kde to tam je" - "No tam tam štěkali ti psi, to si odvodíte" - "Jak?" - "Přemýšlejte". Atd. atd.
Jindy jde o objev nějakého pramene, který přepíše dějiny, nejlépe o nějakou knihu, kterou dotyčný našel na půdě a vyčetl v ní, že dějiny proběhly jinak. Z knihy cituje, ale ji neukáže celou, natož aby ji půjčil nebo něco ofotil. Jindy jde o zveřejněnou knihu, která zase přepisuje chápání světa. Sem patří tzv. Velesova kniha, jméno má podle slovanského boha Velese, nebo tzv. ruské védy, podle kterých jsou pohanští bohové ve skutečnosti mimozemšťani (je to velmi tvrdá materializace mytologie).
U těchto knih je zajímavé sledovat reakce jejich čitatelů. Nějakou informaci z knihy dají do nějakého internetového fóra s vítězoslavným postojem podpořeným vychechctanými smajlíky, jak něco rozřešili a zbytek se plete. Když narazí na odmítnutí nebo bližší dotaz nebo protiargument, reagují stylem "je to tam psáno" nebo "najděte si to tam" nebo sami odcitují nějakou pasáž. Můžu se domnívat, že tito lidé neschopní detailnější diskuse (leckdy píšící s pravopisnými hrubkami) se nalepili na něco, co jim přijde velkolepé, vzali si odlesk velkoleposti na sebe a cítí se součástí něčeho velkého.
Čistě v prostředí internetu to funguje podobně, akorát místo vytištěných knih nebo objevů na půdě, které svět neviděl, jsou odkazy na internetové texty. Použiju materiál tady ze skupiny, budu parafrázovat - "K zemi letí intergalaktická flotila, nese změnu, je napojená na lidi typu Trumpa" - "Jak to souvisí s antroposofi?" - "Vy to tam nevidíte" - „ne, nevidím" - "Tak si projděte celé video" - "Nevidím to tam" - ticho.
Str.9
Další techniky –
"Kamarád, co mi nikdy nelhal", resp. mám odkaz na text, kde někdo píše, že má kamaráda, který mu nikdy nelhal (a ten tvrdí, že žije v Kyjevě a tam se Zelenskému každý směje). Otázka je, jak můžu s jistotou tvrdit, že mi nikdy nelhal, co když lže pořád a já nejsem schopný to prohlédnout.
Pak už jednodušší - "najděte si to na internetu" - i když si to najdu, dost často zjistím, že mi to přijde stejně jako nesmysl. Ale ten postoj "najděte si to, pak zjistíte, že mám pravdu", ten asi u dotyčného funguje. Jako potvrzení jeho pravdy.
A pak smršť citátů, kterým je vlastní to, že nic nevysvětlují, neargumentují, jen omílají, pro větší přesvědčivost používají smajlíky nebo psaní CAPS LOCKEM - média lžou, média zamlčují pravdu, "Až se jednou ukáže, kdo za tím vším, je, budete se divit"; "Proč mám pocit, že nám pořád někdo lže. Ale jedním jsem si jistá, dokud bude žít jediný Rus, svět má šanci", "nejlepší je ukr. propaganda.", "Slava Rusku. Slava panovi prezidentovi Putinovi - mierotvorcovi a osloboditelovi narodov", "Běžte s těma chujovinama do prdele stejně jsou to samé lži", "zase ua propaganda ha ha", "ty schvaľuješ kolonizáciu národov ktorú realizujú americkí sion fašisti cez svojich kámošov v EU? To tak hlboko si klesol , že nevieš ani odkiaľ si prišiel ani kde ideš? EU je satanovo dielo a skončí vo svojom prirodzenom prostredí v pekle....", "Jak to Rusi vyhrajú to budem rad, ale čo spravia z NACKAMI A CELOU TOU ZAPADNO BANDOV čo tam vláčia zbrane na koho sa budú vyhovárať, čo vy INTELIGENTI!!!!!!!!!!", "Chce to opravdu poslouchat a chápat souvislosti a pak vám bude jasné že lžou naše média a vlády. i já musím bohužel gratulovat našim médiím jak dokázali obrátit pravdu a lež a udělat z lidí jako jsi ty oběti své propagandy.", "Mě se nelíbí že nám televize lže. Sami Ukrajinci co u nás pracuji dlouho nesouhlasí co Zelensky dělá."
Citáty se jen obměňují, málokdy je tam něco nového, a to většinou jako reakce na novou situaci. Ta smršť a kvantum citátů má evidentně za úkol vyjádřit, že pokud si něco myslí většina, pak to bude pravda. Ale jak říká Steiner, o pravdě se nedá hlasovat. Pravda se musí odkrývat jinak, pochopením té které věci a stále pokračovat v odkrývání dalších úhlů pohledu atd. atd.
Cílem mého hledání není přesvědčení, ale pochopení. A pochopit se nedá tak, že mi milion lidí bude říkat tutéž věc (i kdyby byla pravdivá). Pojí se s tím mj. to, že vědění znamená moc - pokud chápu, vím, jak něco funguje, tak to ovládám. Když vím, jak funguje lidské tělo, dokážu ho lépe ovládat a pečovat o něj. Ale tam, kde člověk neví, jak něco funguje, tam to naopak může ovládat člověka, resp. člověk se nechá ovládat strachem, aby něco neudělal špatně. Tohle pochopení mi právě chybělo u covidu, tedy vědět, proč a jak ta nemoc funguje, proč někoho skolí a jiný si ji nevšimne. Když se tohle nevědělo, nastupoval strach, panika, část lidí nevylézala z domu apod. Ten strach ovládl je, když nedokázali ovládnout hrozbu.
Nějaká snaha o pochopení probíhala, ale většinou se zabývala tím, kdo covid vymyslel, kdo ho naočkoval netopýrům, kdo ho pustil mezi lidi přímo z laboratoře, že ty laboratoře jsou americké a sídlí na Ukrajině apod. A spíš tam byla vidět snaha těch lidí odhalit něco, co nikdo neví, ale žádná snaha zjistit, co s tím. Pochopení věci vede k pomoci, kdežto senzační "odhalení" jsou dobrá akorát k podpoře vlastní pýchy.
Str.10
Co s tím vším - u těch všech náznaků, kdo všechno ví něco o duchovnu, ale nemá ještě (asi od nějakých mistrů) dovoleno to předat dál, u všech náznaků, kdo odhalil jakou historickou pravdu, ale neřekne ji - můžu se domnívat, že dotyčný ani nic předat nemůže, protože normálně kecá a nic nemá nebo nezná.
Jiné náznaky spočívají v tom, že si mám něco odhalit sám (ať už duchovně, nebo najít informaci), že to za mě nebude dělat: "Dám bez komentáře jednu mapku, která byla nedávno zveřejněná v Izraeli..., sen o Velkém Izraeli, poté co bude vystavěn třetí chrám a následně padne...i tyto impulzy jsou stále živé a mají svůj význam, abychom jim rozuměli..., jalové řeči nejsou na místě, a antroposofové jim musí prostě rozumět a umět je vysvětlit..."
Pak stejně žádám o přímý odkaz nebo osvětlení, o co se má jednat. Tady se odvolávám na praxi sociální trojčlennosti, kde má v kulturním životě panovat svoboda. Tím kulturním životem se myslí kulturní statky, tedy všechno, co člověk vymyslel. Steiner tak požaduje, aby se výsledky bádání z vysokých škol dostávaly volně mezi veřejnost, aby přinášely užitek. Když už je jednou objevena Pythagorova věta, nemusí ji každý objevovat znova a znova, stačí se ji naučit, a z ní se odpíchnout dál. Podobně Steiner zacházel se svými duchovními poznatky. Netvrdil "naučte se jasnovidnosti a uvidíte to také", on se sklonil směrem k běžným lidem na nižším stupni vývoje, aby jim předal svoje poznatky a navíc tak, že je převedl do běžné řeči, aby se daly pochopit.
To předávání kulturních statků jsem svým způsobem řešil, když jsem zpracovával téma vtělení Ahrimana. Sledoval jsem mnohá úskalí, na které si člověk má dávat pozor, aby Ahrimanovi nepropadl. Jedno riziko ahrimanismu je v samotném psaném textu - jakmile člověk něco napíše, už je to hotové, nedá se s tím nic dělat, už je to zakonzervovaná minulost. Asi i proto Steiner neměl rád, když se zapisovaly jeho přednášky, i když nakonec svolil, aby jeho slova byla uchována. Další riziko spočívá v užívání inteligence, jednotlivec se ji může snažit využít sobecky, aby ukázal, jak je chytrý. A protože jsem to téma zpracovával písemně, honilo se mi hlavou, co s tím. Přestat psát, to by byl zase projev obavy, a začít se vyhýbat všemu s Ahrimanem spojenému, to by člověk nesměl použít žádný stroj, vůbec zapnout počítat, nastoupit do autobusu atd.
U toho psaní jsem to řešil praktikou, že nepíšu pro sebe, abych ukázal chytrost, ale píšu pro lidi, směrem ven. U toho Ahrimanova vtělení se to týkalo mj. uklidnění, jednak si nemyslím, že Ahriman se má vtělit v tuto dobu, ale hlavně jsem chtěl ukázat, že Ahriman vstupuje na scénu jakožto padlý duch až v závěsu za pravým duchem, tedy Michaelem. Situace není taková, že by se prostě Ahriman sám o sobě vtělil a hrozil stržením lidí do pekel, nejprve se objevuje Michael, mocný archandělský duch, a za ním se táhne teprve Ahriman.. Tudíž mimo jednu hrozbu tu v první řadě máme jednu mocnou oporu. A obecně - když mám pocit, že jsem něco objevil nebo zpracoval, dám to k dispozici lidem, nebudu to schovávat pro sebe a říkat "najděte si to sami". Pokud mám pocit, že něco lidem pomůže v poznání, poskytnu jim to i s vysvětlením, s rozebráním protipohledu, s detaily, s reakcí na dotazy, ideálně kvalitně jazykově upravené atd.
Další technika ohledně odkazů zahrnuje přímý odkaz, popř. citaci z odkazu. Všechno to je plně korektní, ale neřeší to samu podstatu jednoho problému. Tenhle styl diskuse probíhá ve vymezování a přesvědčování svých postojů. Podle Steinera by se měl člověk vyjadřování svých postojů vyhýbat - jednak to polarizuje lidi na skupiny, což je prostor pro Ahrimana, jednak praktikou poznání je pochopení, ne zaujetí postoje. Zaujmout postoj už znamená fixování, zkamenění v jednom bodě, což je zase prostor pro Ahrimana, který se právě obecně o zkamenění a zastavení snaží, aby zamezil potřebnému vývoji.
Str.11
Citát k tomu: "Ten, kdo má názory na všechno, se bude vyvíjet pomalu; kdo umí mlčet, kdo může nechat věci samy mluvit, brzy povstane k vyššímu poznání. V souvislosti s nadhledem a znalostmi existuje zlaté pravidlo: Pokud nevyjadřujeme názory na věci, které nás potkávají, začnou k nám věci mluvit samy o sobě. Velmi důležité prohlášení okultní doktríny zní: mnoho jsem se naučil od těch, kteří jsou mi rovni; a nejvíce jsem se naučil od těch, kteří jsou pode mnou! – Je to učení od těch, kteří stojí pod námi, učení nasloucháním a potlačováním vlastních názorů, které nás přivádí dále v našem rozvoji. A nejvíce se naučíme, když necháme přírodu mluvit k nám a my ji můžeme poslouchat. Poté dosáhneme toho, čeho je třeba dosáhnout, konkrétně pravomoci pozastavit naše názory." - GA 266a – Z obsahu esoterických hodin.
Pochopit se dá naopak tak, že je člověk nad věcí, může pochopit jednání lidí na obou stranách, aniž by musel vyjadřovat stanovisko k tomu, co je dobré a co ne. Problém je, že někdy ten postoj vyvstane jaksi sám, a někdy ten postoj je jasný (např. že nacismus je svinstvo). Lépe se ten nadhled dá cvičit na historických tématech, která jsou vzdálená časově i obsahem, a historikové taky už dost často výslovně tvrdí, že cílem jejich bádání je pochopení, ne hodnocení.
Po nějaké době se stejně může stát, že člověk k nějakému stanovisku dojde. Přirovnal bych to k policejnímu vyšetřování - policista zhodnotí všechny dostupné informace, stanoví jejich váhu (např. hodnověrnost svědectví), vyloučí jasně nevinné, až dojde k nejpravděpodobnějšímu pachateli - a i tehdy zkoumá, jestli náhodou nějaký důkaz nehovoří pro jeho nevinu, aby se vyloučil omyl. Pak zaujme stanovisko, že pachatele má, a dá ho k soudu. A i ten soud tohle stanovisko může shodit - je to memento, že i nejjasnější přesvědčení nemusí být pravdivé, nebo že nemusí jistojistě obstát.
Pokud sem někdo hodí odkaz a nic k němu, většinou nereaguji. Ale cením si toho, když sem někdo něco napíše sám, popř. dá odkaz a k tomu něco svého, co myšlenky v tom odkazu doplňuje (ale musí to být něco vlastního, ne jen "ten odkaz mi mluví z duše"). To už není jen odkaz, to je záminka k vlastnímu rozvoji a pobídka pro ostatní ke komunikaci.
Jiný styl komunikace je navíc nerovný - někdo pošle odkaz, druhý člověk napíše něco vlastního, první člověk odpoví zase jen jiným odkazem - je to vysilující, za sebe navrhuji na odkaz odpovídat také jen protiodkazem.
Vzpomínám na dvě akce, kde proběhl originální styl interakce. Jedno bylo výročí 150 let Steinerova narození v sídle Antr. společnosti na Břevnově. Mluvilo více lidí, většinou každý o svém oboru (wald. školství, biodyn. Zemědělství), a to tím stylem, že jeden skončil, další v něčem navázal nebo doplnil předešlého, pak se k něčemu zase vrátil, a mluvil o svém. Následující řečník totéž. Bylo vidět, jak každý má svoje téma zvnitřněné, je schopen ho hned spojit s jiným tématem, a tím ukázat nové hledisko atd. V té interakci lidé nebylo žádné zastávání stanovisek, žádné diskuse, jen ukazování úhlů pohledů, které se doplňují, aniž by si konkurovaly.
Str.12
Druhá událost byla v Kutné Hoře v jednom bývalém klášteře, tam se konala sympozia o živlech. Když byla tématem voda, vystoupil Radomil Hradil, ukázal na sošku madony nad sebou na zdi s tím, že ten prohnutý tvar ženské postavy připomíná i vodní vlnu, a jak to ukazuje na spojení vodního živlu s ženstvím.
Je to milé sledovat, to je myšlení, které vnímá svět okolo a vztahuje ho do svého vnitřního světa - není to převzetí názoru z nějakého odkazu s tím, že jsem něco odhalil a ztotožnil se s tím (nebo že jsem odhalil skrytou nebo zakázanou pravdu).
Odpovídá to současně tomu, co Steiner nazývá nekonečným myšlením. Tedy z jedné myšlenky vytryskne myšlenka další a té další tak dál. Je to kontrast proti ahrimanizovanému myšlení, které je stálé, zmrzlé, nechce se hnout dál, a směřuje k dogmatizaci.
---
Dolování
Koukal jsem občas na videa zde aktivního Vratislava Zouhara a zaujalo mě, jak ze sebe ta slova tahá, pomalu, s rozmyslem, nejlepší slovo je asi "doluje". Je v tom poctivost a současně námaha a tvrdá práce. To "dolování" slov ze sebe bych přirovnal k dolování skutečnému, dá se to nějak spojit s praxí duše vědomé.
Duše vědomá poznává věci prostřednictvím pochopení, mj. proto, že ji i schází metody přímého vhledu. Přímý vhled prostřednictvím jasnovidnosti zaniká v důsledku pádu do materialismu (nejvíc na Západě). Ten pád do materialismu souvisí s dobýváním a ovládáním materiálního světa, tedy právě s tím dolováním uhlí a hornin, aby se vyráběly stroje, které upokojí lidské požadavky. A protože jde o fyzický svět, tak upokojí požadavky fyzického těla. Člověk se stáhne do fyzického těla, a to ve dvou ohledech.
Jednak vnímá fyzické tělo více na úkor těl nadsmyslových (éterného, astrálního, ducha); takovým příkladem západního pojetí těla je metrosexuál - namakaný a vysportovaný člověk, tvrďák, který se zkrášlí tetováním a chodí ke kadeřníkovi nechat udělat účes a k holiči nechat si slušivě zastřihnout vousy. Druhý dopad je ten, že člověk stažený do svého těla se odpojí od celku lidí, víc si všímá sebe než ostatních lidí - americký individualismus je toho symbolem.
Takový člověk ztrácí přímý kontakt s duchovním světem a pokud si s ním zachovává vztah, řeší to rozumově, ale nejde to úplně lehce a musí vyvíjet tu námahu. ALE - co získá tou vlastní námahou, má v jistém smyslu o to větší hodnotu. Jasnovidný člověk vidí do duchovního světa a přijme ho, duše vědomá ten svět pochopí, a tím více zvnitřní. Snad se to dá přirovnat k tomu, když malé dítě sahá na horká kamna. Může se mu stokrát říkat, ať to nedělá, a možná to nikdy neudělá, protože tu informaci získá. Ale jakmile si jednou sáhne, je to takový vnitřní prožitek, že ho jen tak nezapomene a bude se jím řídit sám od sebe. Indický člověk vidí vysoké pravdy (je schopen vnímat hierarchii Archeů), západní člověk vidí nižší pravdy (Islanďan je schopen komunikovat se skřítky a elementárními bytostmi), ale tyto nižší pravdy a světy skrz pochopení více zvnitřní, a to tak, že už mu to nikdo nikdy nevezme.
Novým cílem člověka je převzít metodu duše vědomé a s její pomocí zase začít vidět a nově i lépe chápat duchovní světy - ten pád do materialismu byl podle Steinera nutný, aby se člověk naučil této metodě chápání. Nejde to bez námahy a Steiner dává příklad německého učence Grimma a amerického prezidenta Wilsona - oba mohou tvrdit totéž, ale z Grimma mluví duše vědomá, je to poctivé bádání, kdežto z Wilsona mluví posedlost Ahrimanem - je to velkolepé, chytré, ale démonické. Jiný příklad, více pozitivní, bych uvedl napříkladu meditace. Ta napojuje na duchovní světy, člověku dává chuť do života nebo mu jaksi nadnáší nohy. Přemýšlení duše vědomé tohle nemá, Steiner to myslím nazývá jako mrtvé myšlení - týká se to přemýšlení o hmotě, není v tom náboj, je lopotné, leckdy naopak unavující, než aby nabíjelo. Západní kultura založená na uspokojování pomocí průmyslu začínala tím lopotným dolováním v zemi, lidé v Anglii (včetně dětí) pracovali v hrozných podmínkách. Vznikl z toho svět, který uspokojí potřeby i těch manuálně pracujících a do západní Evropy se hrnou za lepšími životními podmínkami i radikální muslimové nebo Rusové, kteří jinak Západ proklínají jako zkažený.
Str.13
Moderní Severní Amerika vyrůstala z protestantských, až asketických komun, až se z této směsky během čtyř staletí vyvinul moloch v podobě první světové velmoci. Zatímco Španělé nebo Portugalci jeli hledat pozemský ráj, odkud byli vyhnáni Adam s Evou, a tam nebo jinde najít zlato, tak protestanti si jeli založit vlastní miniaturní ráj v podobě ideální komuny (pozůstatkem toho je velký počet a váha amerických sekt, tak mormoni vládnou státu Utahu, nebo tvrdých sekt, které působí na nějaké farmě daleko od očí světa).
V tom celém je vidět síla Západu, který v podstatě vydupe ze země a z chudoby něco ohromného, alespoň v ekonomice. A to mi dává naději, že duše vědomá je schopná něčeho podobného v duchovní oblasti, tedy vydupat z úplných základů pomocí námahy něco velkého.
Ta námaha může současně odrazovat a přehršle informací a zrychlený svět vede prý část lidí k tomu, aby hledali ta nejjednodušší vysvětlení, protože to je prostě nejjednodušší: „Studenti si jen povrchně vyzobávají věci, neznají kontext, chybí jim intelektuální základ a vědomosti. Vládnou emoce, nikoli znalosti. Místo toho, aby šli do knihovny si některé věci dostudovat, tak to ne, to je námaha. Objektivnější analýza okolního světa i zkušenosti starších pro ně nemívají valný smysl.“- https://www.novinky.cz/clanek/kultura-jiri-cernickyotevrel-vybusne-tema-nedelejme-ze-studentu-sklenikove-kytky40435639#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz& utm_medium=sekce-z-internetu
Je dost lidí, kteří nečetli Kosmovu kroniku, ale budou tvrdit, že Němci byli vždycky svině, nečtou historické knihy, ale budou tvrdit, že svět ovládají židi (říkám tomu klíče k dějinám). A jsou lidi kteří nečetli Bibli, natož Steinerovu Tajnou vědu, což je oboje složité čtení, ale vystačí si s tím, že uvěří, že to a to datum bude konec světa a část lidí Bůh zachrání na určeném místě - a kdo zná datum a místo, toho Bůh vezme k sobě. A tahle snaha vyznat se v komplikovaném světě co nejdřív a jednodušše je podle některých hlasů živnou půdou pro oblibu v konspiracích.
***
Cenzura a odpovědnost
Vzhledem k množství nějak nebepečných nebo nepřátelských tiskovin a internetových médií přistupují některá média, a po začátku ukrajinské války i stát, k nějaké formě cenzury. Je to útok na svobodu slova, a tím je (v demokratické společnosti) sporný. A tak dost lidí vykládá úsilí na přesvědčování, že taková cenzura je nepřípustná, že může zamezit informaci pravdivé/státu nepohodlné apod. A že každý má právo si udělat názor sám. Odvrácenou stranou tohoto informačního laisser-faire je zahlcení prostoru lží, která, jak známo, škodí, a v astrálním světě znamená vraždu. A proti lži se má použít pravda - pokud na ní ale zbyde čas, když se čas vynakládá na přesvědčování, že i lži mají nárok na šíření. Protože tady dochází k mírnému zmatení toho, čemu se mají věnovat jednotlivé složky lidské duše.
Lidská duše se skládá z citu, rozumu a vůle. Každá složka se něčemu věnuje a harmonický vzorec je ten, že člověk směřuje citem ke kráse, rozumem ke pravdě a vůlí k dobru (a z harmonického spojení těchto tří prvků vzniká pravá láska podle Steinera - to je úkolem Země a ta má podle toho znak rovnostranného trojúhelníku v kolečku; to spadá do planetárních symbolů, kde má Mars šipku směřující z kolečka doprava nahoru apod.).
Str.14
Pokud se ale tyto složky a směřování pomíchají, nastává zmatek. Třeba politik chce prosadit nějakou svoji vůli, tu sepíše do předvolebního programu. Volič by ho měl pročíst a pomocí rozumu zhodnotit, nakolik mu konvenuje a nakolik je obecně dobrý (plus nakolik je schopný ten politik). V praxi to vypadá tak, že volič volí citově podle toho, jaký politik se nechá vyfotit s jakým koťátkem. Progresivní levice propaguje rovnost ras, je to projev její vůle. Dělá to ale i tak, že do historických filmů např. o evropském středověku prosazuje osoby s černou barvou pleti, i když tam tehdy žádné nežily. Tedy je to prosazování dobra, ale pomocí rozumové spekulace a nepravdy.. A vzniká velký zmatek.
U té cenzury je to také zmatkovité. Rozumem se snažit vysvětlit, proč má být volná vůle při šíření všech informací i dezinformací. A stranou zůstává ta pravá část rozumové složky, totiž hledání pravdy. To Husovo "Hledej pravdu, prav pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, braň pravdu až do své smrti.“
Když se do světa pustí všechny možné lži, je vhodné vytvořit protiváhu v podobě pravdivého obrazu světa. Nebo ještě jinak - jednou se vtělí Ahriman a až to bude, určitě bude lhát, lež je jednou z jeho základních vlastností. A co s tím, říct "každý má právo říkat, co chce, i Ahriman, a nikdo mu v tom nesmí bránit"? Nebo podle návodu z rusko-ukr. války - "Ano, Ahriman dělá špatné věci, ale podívejte, co dělá Asura!?" Trochu málo...
S cenzurou – asi nemá cenu zakazovat nějaké weby nebo informace, stejně jako nemá cenu bránit vtělení Ahrimana, oboje prostě přijde. Důležité je, jak se k tomu postavit. Říct “ať si každý píše, co chce i lži”, a nic s tím nedělat, je ale asi totéž, jako říct “ať se Ahriman vtělí a nebudu s tím nic dělat”. Záleží, jestli lhářům a Ahrimanovi lidé cestu umetou, aby lépe stáhli svět do sraček, nebo jestli se jim lidé postaví a nedovolí to.
Ahriman se jednou vtělí a půdu si připravuje. Je dobré sledovat ameircké hnutí Qanon, to píše člověk (v reálu prý více lidí), který o sobě tvrdí, že má přístup k tajným dokumentům. Jak to vypadá - působí v USA, působí tajně, není vidět, působí na internetu, tedy moderní technologii, působí “literárně” ve smyslu dalekosáhlých I mocných písemných projevů (a Ahriman možná bude působit jako literát), pomlouvá a našeptává lidem lži o tom, že politici z Demokratické strany unášejí děti za účelem pedofilních a satanistických rituálů, a rozděluje společnost tak, že některé části už nejsou schopné se tolerovat. Kdyby se Ahriman vtělil dnes (jako že si stále myslím, že se má vtělit až koncem 3. tisíciletí), tak osoba vystupující jako Q by byla docela favorit..
---
Argument "každý si udělá správný názor sám" je dále nabourán praxí, kdy člověk převezme informaci nebo názor, publikuje ji jako vlastní, a v případě vyvrácení se hájí, že ji jenom sdílel, ale vlastně její pravdivost nezastává, resp. nehodnotí. Ale ta (dez-)informace už žije vlastním životem, jako kdyby s ní přeposílatel souhlasil. Politik za ANO Nacher retweetul na twitteru příspěvek, že Dominik Hašek je nacistické prase. Pak se hájil tím, že něco bez komentáře přeposlat neznamená souhlas - https://cnn.iprima.cz/dominik-hasek-jenacisticke-prase-sdilel-nacher-z-ano-a-sklidil-bouri-kritiky-376291? utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-zinternetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Str.15
Tragičtější dopad měl případ v Polsku, tam byla jedna pedofilní kauza u politika z Občanské platformy. Provládní noviny napojené na PiS pak vyslaly do světa zprávu, že obětí pedofila měl být syn další političky z Platformy, která to ale zametla. Toho se chytnul mladý bloger Szafarowicz napojený na PiS a roznesl dál. Výsledkem byla sebevražda syna té političky. Zneužívaný nebyl, ale dostával takovou smršť zpráv, že to nevydržel. Szafarowicz byl vyzván k omluvě, ale neviděl důvod, prostě něco přebral a pustil dál, tak je bez viny.. Vlastně všichni jsou bez viny.. - https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-stredni-evropakariera-zalozena-na-hejtech-nahledli-jsme-do-mysleni-kaczynskeho-mladeze-238190? fbclid=IwAR1rWf0ec8Eg3Vh8puN_La4AEvog0MugYM88Ko6ySTHAVqHGZDHIawyKwDQ#dop_ab_variant=0 &dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=zboxiku&utm_source=www.seznam.cz
Steiner se vyjadřuje k něčemu podobnému, k řetězení viny. Mám peníze v bance - banka je investuje do lihovaru - lihovar prodá alkohol člověku, který si pitím zničí život - část viny nesu karmicky i já.. To je extrémní příklad, protože peníze do banky neukládám za tím účelem, ale u toho internetového prostředí je to patrnější. Je lehké přeposlat nějakou informaci nebo urážku a tvářit se, že s tím nemám nic společného. Ale jestli ta urážka začne žít vlastním životem a uškodí nějakému člověku, ta vina na mě padá. Proto apeluji, dávejme si pozor na to, co píšeme, co sdílíme, nikdy nevíme, jaký to může mít dopad.
Bolest
Při pohledu na ničená města, mrtvé lidi (nebo přežilé lidi, kterým zahynuli příbuzní), mrtvá zvířata, při pohledu na zničenou přehradu jímá člověka bolest. Steiner píše o bolesti zvláštní věc, člověk se nemá bolesti bránit, protože ta vede k moudrosti. Tady nevím, jestli se to týká fyzické bolesti typu bolesti zubu, která mě umí spíš paralyzovat. Ale jiná bolest učí člověka vnímat okolní svět bez smyslů, stejně jako radost. Je to vnímání napůl cesty mezi smyslovým a nadsmyslovým. Popudem je smyslový vjem, ale ta bolest už je vnitřní; současně to není jasnovidné vnímání, které také neužívá fyzické smysly, je to prostě něco mezi. Ale protože se bolest nebo radost od smyslů oprošťuje, je to dobrá škola, jak vnímat alespoň trochu mimosmyslově. A mezi námi, když se podíváme na nějakou Steinerovu fotku, přehlédneme lehký úsměv a koukneme a do jeho očí, tak ta bolest tam podle mě vidět je..
Ta bolest bude mít zřejmě větší intenzitu prožitku nebo zážitku. Steiner totiž na jiném místě srovnává durovou a molovou hudbu, ta první je vážná, ta druhá lehká, veselá. Molová hudba poveselí, ale sklouzne po člověku, kdežto durová ho svými hlubšími tóny více pronikne a zanechá trvalejší dopad. A bolest a radost jsou na tom asi podobně - bolest víc pronikne a nechá trvalý prožitek (jako když se dítě popálí od těch horkých kamen), radost pomine a zbyde lehká vzpomínka.
Souvislost bolesti a mimosmyslového vnímání je ještě jedna, Steiner říká na jiném místě, že člověk si má vypěstovat takový cit pro správné myšlení, že když uslyší hloupou myšlenku, má u toho cítit také bolest - jak se říká hláška "je to tak blbý, až to bolí," tak to by mělo skutečně začít odrážet realitu..
A ještě jedna souvislost - u více Steinerových knih v českém překladu je citát, že na každý jeden krok, který člověk udělá v poznání nadsmyslových světů, je potřeba udělat další tři kroky v oblasti morální. Duchovní pokrok musí jít ruku v ruce s pokrokem morálním, samo nadsmyslové vnímání člověka teoreticky nemusí dělat lepším. A u té bolesti tohle spojené je. Pokud se dívám na zničené město a cítím bolest, začínám s tím neoddělitelně pěstovat soucit; ty nadsmyslové schopnosti pak směřují ve prospěch potřebných lidí, člověk si je nenechává pro sebe.
Str.18
III. VNITŘNÍ LOGIKA
Rusko vysílá řadu vysvětlení, proč napadlo Ukrajinu. Vnitřní logika u pár věcí hapruje. Preludium války se odehrávalo jako údajné vojenské cvičení ruské armády u ukrajinských hranic. Rusko popíralo, že by jakkoli chtělo zaútočit. Když zaútočilo, hájí se tím, že muselo. A obhájci Ruska, kteří nejdříve psali, že válka v žádném případě nebude, začali psát, že válka musela být, že to přece bylo vidět, že by Ukrajina, popř. NATO napadli Rusko.. Už jen v tom je logický protimluv.
Rusko se bálo, že ho Ukrajina napadne. Na druhou stranu ruská armáda chtěla být v Kyjevě za tři dny (beru ten počet s nadsázkou) - jaká armáda na světě napadne stát, který je schopen dobýt jeho hlavní město za tři dny? Rusko tvrdí, že posílání zbraní Ukrajině jen prodlužuje válku, kterou Ukrajina nemůže vyhrát. A Ukrajina bez mohutných zásilek zbraní, které dostala až během války, hodlala napadnout samotné Rusko?
Rusko se dál bojí rozšiřování NATO o Ukrajinu, NATO prý hodlá Rusko také napadnout. Po vstupu Finska do NATO ale neproběhlo žádné vojenské posilování u rusko-finských hranic, naopak Rusko od Skandinávie stahuje vojáky na Ukrajinu. Podle norských vojáků (Norsko je v NATO) klesla vojenská přítomnost Rusů u jejich hranic od začátku války na 20%. Pokud se Rusko bojí ukrajinského vpádu, proč nebudovalo systém opevnění na hranicích? Proč ho nebuduje ani za války, proč hlavní důmyslná linie zákopů stojí na jižní Ukrajině, ale skoro žádná není směrem od Ukrajiny na Moskvu? Když vytáhli Wagnerovci na Moskvu, nenarazili na odpor, ruští vojáci byli někde úplně jinde. Když občas vyráží přes ukrajinské hranice ruští legionáři, páchají ruské armádě škody, ale nemusí překonávat žádné velké zákopy. Proto také když se chystala ukrajinská ofenziva, ruští blogeři panikařili, protože je napadlo, že Rusové sice mají silné zákopové opevnění, ale to jde obejít právě přes ruské území a Ukrajinci by vpadli Rusům do zad..
Rusko válčí s celým NATO, protože NATO posílá Ukrajině zbraně. Ale na Ukrajině podle Ruska válka není, je tam speciální vojenská operace a označit to za válku je v Rusku trestné. Tedy NATO se zapojuje do války s Ruskem skrze posílání zbraní do války, který ale žádnou válkou není..
Podle Ruska vládnou na Ukrajině a Západě nacisti, současně panuje na Západě kultura smrti založená na uznání LGBT vztahů, která narušuje samu podstatu rodiny. Tak nejvyšší ruský patriarcha Kirill: "Průvody hrdosti mají demonstrovat, že hřích je jednou z variant lidského chování. Proto, abyste se mohli připojit ke klubu těchto zemí, musíte mít průvody hrdosti homosexuálů," řekl ve svém kázání o neděli odpuštění. Ruský církevní představitel charakterizoval průvody homosexuálů jako "test loajality" vůči západním vládám, které ukrajinské (= dnes už ruské) separatistické republiky "zásadně odmítají"." - https://www.themoscowtimes.com/2022/03/07/russian-church-leader-appears-to-blame-gay-prideparades-for-ukraine-war-a76803
Jenomže dnešní Němci (resp. podle článku z r. 2007), pokud něco na nacismu chválí, tak je rodinná politika: "„Existovali však aj veci, ktoré boli dobré, a to sú hodnoty, deti, sú to matky, rodiny, pospolitosť – to bolo odstránené.“ - https://spravy.pravda.sk/svet/clanok/221970-nacizmus-mal-aj-pozitiva-myslia-si-nemci/
Str.19
Nacisté proti homosexuálům a dalším sexuálním menšinám vystupují, v koncentračních táborech měli homosexuálové vlastní označení. Loni proběhl na Slovensku teroristický útok neonacisty, který zabil dva homosexuály u jejich podniku Tepláreň. Na jednom německém nádraží někdo sundal duhovou vlajku, která symbolzuje LGBT komunitu, a místo ní pověsil vlajku s hákovým křížem - https://news.refresher.cz/141712- Na-vlakovem-nadrazi-ukradli-duhovou-vlajku-Na-jeji-misto-vyvesili-nacistickou-s-hakovym-krizem? fbclid=IwAR37kmysIkRpm66bbmD-oGSGf9hDuda0P-loPu_LcISb94XexNgMTlGgg2o Klást Západu za vinu, že je nacistický a současně podporuje homosexualitu, to nemá logiku.
Neonacisti vystupují proti drogám, resp. proti lidem, kteří drogy užívají. Podle Ruska ale ukrajinská neonacistická vláda také užívá drogy. Prostě vemte něco, proti čemu neonacisti vystupují, a přisuďte to neonacistické vládě na Ukrajině, a máte ruskou logiku. Proruská média na Západě jedou protimuslimskou propagandu. V Rusku je hanobení islámu trestné, jeden člověk obviněný z pálení Koránu byl poslán do vězení do Čečenska, aby si to vyžral (tam ho osobně zmlátil jeden z Kadyrovových synů). Na Západě ta proruská média podporují hanobení islámu. Pálení koránu ve Švédsku zřejmě iniciovali také Rusové, aby popudili Turecko proti přijetí Švédska do NATO. Působí to nelogicky, ale nastupuje jiná logika - pokud je náboženský smír, je to pro daný stát dobře. Proto Rusko podporuje náboženský smír u sebe, ale chce ho ničit na nepřátelském Západě. To už logiku má, ale ne lichotivou.
Naprosto geniální je praxe ruského cenzurního úřadu Roskomnadzoru. Roskomnadzor skutečně oficiálně praktikuje cenzuru, na internetu požaduje po wikipedii, aby stáhla informace o válce, resp, aby ji přestala nazvat válkou. Roskomnadzor stojí za zákazem sociálních sítí facebooku, twitteru nebo instagramu, protože lidem dávají jiné než proruské informace. A tenhle cenzurní úřad si stěžoval, když youtube zablokoval/zcenzuroval účet ruské Státní dumy. Prostě tentýž úřad, který zamezuje přístupu k informacím, kritizuje někoho za totéž.. - https://www.novinky.cz/clanek/internet-a-pc-rusky-cenzurni-urad-si-stezujena-cenzuru-zada-odblokovani-uctu-statni-dumy-na-youtube-40393388 Logiku to nedává, resp. dává to tu logiku ruskou – lidem je třeba zakázat přístup ke všem informacím, které Rusko kritizují, a dovolit jim naopak přísun všech informací, které Rusko podporují..
Rusko kritizuje věci, které samo používá. Útlak Rusů na Ukrajině měl spočívat mj. v represi proti užívání ruského jazyka. Po příchodu Rusů nastala represe proti užívání ukrajinského jazyka: "Obyvatelé okupovaných měst mluví o rozsáhlé ruské kampani, která má za cíl vymazat ukrajinskou národní identitu. Ukrajinské vlajky jsou strhávány z budov, ruská vojenská policie ničí ukrajinské učebnice a literaturu. V Melitopolu jsou učitelé nuceni používat ruštinu a vyučovat dle kremelských osnov." - https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-navrat-do-sssr-misto-denacifikace-okupanti-vratili-isochu-lenina-199455#source=hp&seq_no=3&utm_campaign=&utm_medium=z- boxiku&utm_source=www.seznam.cz To je vnitřní rozpor (leda bychom přijali ruský názor, že ukrajinský jazyk, stejně jako národ, neexistují).
Dále Rusko používá jiné pojmy pro vlastní a cizí jednání. Rusko posílá na ukrajinská města roje dronů a rakety. Když Ukrajinci pošlou drony na ruské vojenské letiště, odkud vzlétají letadla s raketami, tak je to pro Rusko - terorismus. Kdežto mnohem větší nálety dronů na ukrajinská města (např. na elektrické rozvodny) terorem nejsou..
Str.20
A jednotlivosti - potopený křižník Moskva měl být oficiálně potopen nehodou, ale propagandista Solovjov tvrdil, že Ukrajinci dostali souřadnice křižníku od NATO, které se tím přímo zapojilo do války. Jedno s druhým nejde skloubit.
Rusko tvrdí, že ekonomické sankce ho posilují, ale při vyjednávání např. o obilné dohodě, kdy Rusko toleruje vývoz ukrajinského obilí, chce Rusko na oplátku rušení těchto sankcí.. Proč, když mu oficiálně vyhovují?
IV. LOGIKA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ
Mimo vnitřní logiky bych uvedl ještě vnější pohled, vnější stránku, dá se snad nazvat vnější logikou. Vnější výraz dovede ten vnitřní někdy zkreslit, popř. být i v protikladu.
Příklady –
- Vlaštovky létají nízko, bude pršet. To je vypozorovaná pravda. Ale proč, vlaštovka není žádná rosnička. Vysvětlení je, že před deštěm se mění tlak, ten působí na hmyz, aby létal nízko, a vlaštovky pak sledují ten hmyz. Důležité pro vysvětlení je to, co není přímo vidět. Ten vnější pohled už je veden pouze na výsledek.
To je současně teze, kterou si beru jako vodítko proti upadnutí do materialismu. Za hmotou, za tím vnějším pohledem, je ještě duch, který není vidět, ale je důležitější. To se týká i fyzického těla člověka. Když vidíme před sebou člověka, tak nevidíme přímo fyzické tělo. Vidíme hmotu, kterou na sebe to fyzické tělo nabaluje. Je to asi podobné sněhové vločce - její fyzické tělo je síla, která tvaruje hmotu vody do šesterečné podoby. Ale fyzické tělo je pouze ta síla, kdežto viditelná vločka už je hmota zformovaná tou silou.
- Nacisté používali pojem árijské rasy. Tento pojem používal i Steiner, takže podle vnějšího pohledu je to protonacista a dnešní antroposofové nacisti. I podle české Antifašistické akce je antroposofie "nepokrytě rasistická doktrína předjímající o několik desítek let některé důležité elementy nacistického světonázoru". Dále: "Rudolf Steiner, zakladatel antroposofie, zahájil v červnu 1910 sérii svých vystoupení v Norsku přednáškou pro velké a napjaté publikum v Oslu. Cyklus přednášek byl nazván „Poslání duše národa ve vztahu k nordicko-germánské mytologii“. V přednáškách z Osla Steiner představil svoji teorii „duše národa“ a kladl zvláštní důraz na tajemství „nordické duše“. „Národní duše“ seveřanů a středoevropanů náleží, jak Steiner vysvětloval, germánsko-nordickým lidem, duchovně nejpokročilejší etnické skupině na světě, která se změnila v předvoj pěti původních historických ras. Tuto nadřazenou původní rasu představil Steiner svému publiku v Oslu jako árijskou rasu." - https://www.antifa.cz/content/antroposofie-a-ekofasismus.
V tomto cyklu přednášek (česky vyšlo jako Poslání jednotlivých duší národů - https://www.databazeknih.cz/knihy/poslani-jednotlivych-dusi-narodu-46083 ) ale Steiner vysvětluje, že každý národ má nějaké poslání nebo vlastnost, které vyvíjí, aby je mohl předat celému lidstvu. Asi jako existuje nespočet povolání, kdy každý člověk dělá jednu věc ve prospěch celku a naopak využívá schopností jiných lidí s jejich specializacemi. O nějaké nadřazenosti vůbec nemluví. I ten titul knihy zní „Poslání“ duchů národů (v originále die Mission) – každý duch národa má poslání, a sice ve prospěch celého lidstva.
Str.21
Do toho lze uvést citace, kde Steiner jakýkoli nacionalismus a rasismus vyloženě odmítá: "každý, kdo mluví o ideálech rasy a národa... dnes hovoří o impulzech, které jsou součástí úpadku lidstva. Pokud je teď někdo považuje za pokrokové ideály, které představují lidstvu, mluví nepravdu. Nic není navrženo tak, aby přivedlo lidstvo do úpadku, než šíření ideálů rasy, národnosti a krve." GA 177
A z opačné strany, marxismus zná vývoj ve spirále - od prvobytně pospolné beztřídní společnosti ke komunismu budoucnosti, kde ten komunismus bude vědomý. Vývoj ve spirále, kde se opakují cykly, ale pokaždé na vyšší úrovni, popisuje ale i Steiner, aniž by naštěstí někoho podle těchto vnějších znaků napadlo tvrdit, že antroposofie a marxismus jsou totožné. Ale možná až se někdo dozví, že antroposofie, resp. michaelismus je kosmopolitní, nehledí na národy, ale na individualitu člověka, tak to někdo nazve neomarxismem..
Steinerův trojčlenný sociální organismus je idea soužití, která je duchovně podložená, současně praktická, a vůbec žádoucí. Vnějškově se mohou vést spory, jestli pro TSO vhodnější východní, nebo západní společnost, a v tom je nevyřčený předpoklad, že jaká společnost spíše přijme tuto dobrou ideu, tak ta společnost je nějak lepší. J