Období: únor 2022

Souborné vydání (Gesamtausgabe nebo-li zkráceně GA) díla Rudolfa Steinera postupně publikuje od počátku šedesátých let 20. století vydavatelství Rudolf Steiner Verlag. Zahrnuje spisy Rudolfa Steinera, záznamy jeho přednášek (v současnosti se jedná o 5611 přednášek) a dále také Steinerovo umělecké dílo ve formě vysoce kvalitních reprodukcí, včetně více než 1000 zachovaných kreseb na tabuli. Jeho součástí je i rozsáhlá dokumentace o práci Rudolfa Steinera. Dosud bylo publikováno více než 350 svazků celého vydání. číst dál

Podle Steinerova výkladu nevznikla první světová válka ani z vojenské ani ze světové politické nutnosti, ale byla z velké části důsledkem nezvládnutých sociálních a vnitropolitických problémů, jimž se vlády vyhnuly tím, že hledaly konfrontaci s vnějším nepřítelem. Když už bylo zhroucení ústředních mocností nevyhnutelné, obrátil se Steiner přes soukromé kontakty na vedoucí osobnosti dunajské monarchie a Německé říše s návrhy na ozdravení nemocných vnitrostátních poměrů. Centrální mocnosti měly proti řešení formulovanému ve 14 bodech americkým prezidentem Wilsonem postavit vlastní představy, ... číst dál

Pan Tomáš Boněk na České konferenci v roce 2012 přednesl svůj pohled na historii českého národa v kontextu střední Evropy, multikulturního soužití. Důležitost odpuštění, tolerance vidí jako podmínku zrození lepší budoucnosti. Doporučil knihu Přemysla Pittera Duchovní revoluce v srdci Evropy. Na závěr cituje slova Karla Čapka, že nesmíme ztratit víru a že pravda je víc než moc, protože je trvalá. číst dál

10 otázek příznivcům současného vedení Ruska, Vratislava Zouhara:  "Z důvodů mezinárodních složitých souvislostí zužuji problematiku na to, co má nyní přímo či nepřímo vztah k České republice." číst dál

Cituji Terezu Onwa z FB: "Ministr zemědělství Zdeněk Nekula plánuje podpořit české producenty potravin snížením daně z přidané hodnoty u jídla na deset procent ze současných 15 procent. „U biopotravin by pak chtěl jít ještě dále, z těch by se nemusela platit DPH vůbec,“ řekl v úterním Rozstřelu" číst dál

Noam Chomsky, jeden z nejvýznamnějších žijících intelektuálů, sestavil seznam deseti strategií manipulace prostřednictvím masmédií. Věnujte tomu pět minut a nebudete litovat.I kdyby jen proto, abyste si rozšířili vlastní znalosti. číst dál

Tomáš Baťa /1876-1932/Zde jedna jeho nadčasová úvaha:,, Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe.To, čemu jsme si zvykli říkat hospodářská krize,je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek.V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu.V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku, nepodporovat bankrotáře, nedělat dlu... číst dál

Kniha Materiální podmínky svobody představuje myšlenku univerzálního základního příjmu, který je ve své podstatě občanských platem vypláceným nepodmíněně každému členu společnosti, což mu má umožnit svobodnější volbu pracovní činnosti, jíž se hodlá věnovat. Ta nemusí mít nutně charakter práce za odměnu, ale např. práce dobrovolnické, kterou lze na rozdíl třeba od „zaměstnání“ burzovních spekulantů, poradenských expertů a koneckonců i většiny politiků považovat za společensky prospěšnou. Autor sleduje vývoj myšlenky základního příjmu od jejího prapůvodu, který spatřuje na konci 18. století v díle Thomase Paina, definuje pojem a rozebírá případ státu Aljaška, kde základní příjem funguje již od r. 1982. Jeho argumentační odůvodnění nachází v úvahách o podmínkách svobody jednotlivce u význačných myslitelů minulosti (Aristotelés, Cicero, Robespierre aj.). Mezi klíčové fenomény, na něž základní příjem reaguje, patří past chudoby a nezaměstnanosti a prekarizace práce, s níž je spojena nutnost její redefinice. Zavedení základního příjmu by mnohým poskytlo šanci na důstojnější život a možnost osobního rozvoje. Kniha Daniela Raventóse je první souhrnnou publikací, která v češtině o této pozoruhodné myšlence vychází. Daniel Raventós (1958) je španělský ekonom a univerzitní profesor na katedře teoretické sociologie Ekonomické fakulty Barcelonské univerzity. číst dál

Kniha Materiální podmínky svobody představuje myšlenku univerzálního základního příjmu, který je ve své podstatě občanských platem vypláceným nepodmíněně každému členu společnosti, což mu má umožnit svobodnější volbu pracovní činnosti, jíž se hodlá věnovat. Ta nemusí mít nutně charakter práce za odměnu, ale např. práce dobrovolnické, kterou lze na rozdíl třeba od „zaměstnání“ burzovních spekulantů, poradenských expertů a koneckonců i většiny politiků považovat za společensky prospěšnou. Autor sleduje vývoj myšlenky základního příjmu od jejího prapůvodu, který spatřuje na konci 18. století v díle Thomase Paina, definuje pojem a rozebírá případ státu Aljaška, kde základní příjem funguje již od r. 1982. Jeho argumentační odůvodnění nachází v úvahách o podmínkách svobody jednotlivce u význačných myslitelů minulosti (Aristotelés, Cicero, Robespierre aj.). Mezi klíčové fenomény, na něž základní příjem reaguje, patří past chudoby a nezaměstnanosti a prekarizace práce, s níž je spojena nutnost její redefinice. Zavedení základního příjmu by mnohým poskytlo šanci na důstojnější život a možnost osobního rozvoje. Kniha Daniela Raventóse je první souhrnnou publikací, která v češtině o této pozoruhodné myšlence vychází. Daniel Raventós (1958) je španělský ekonom a univerzitní profesor na katedře teoretické sociologie Ekonomické fakulty Barcelonské univerzity. číst dál

Po mnohaleté aplikaci anthroposofické medicíny a plodných kontaktech s badatelem S. O. Prokofjevem nabyl pan Ratmír Zoubek plnou kompetenci mj. i k poznávání Ruska způsobem, který je i v dnešních anthroposofických kruzích spíše vzácností, napsal:"Zpočátku vystupovali bolševici jako upřímní materialisté a ateisté, kteří tvrdili, že budou respektovat náboženskou svobodu. Kromě Rudolfa Steinera sotva kdo tehdy tušil, že bolševismus přijme časem rysy jakési pseudoreligiosity, jakéhosi falešného náboženství. Projevilo se to např. mumifikací mrtvoly Leninovy a později Stalinovy, což připomíná stř... číst dál

Daniel Kroupa hovoří o vzdělávání ke svobodě jako primárním, o jevech narušujících demokracii jako zasahování církve do politiky, byznysu do politiky, o konzervatismu, kdy tradice je potřeba si vážit zejména proto, že nám umožňuje orientovat se v novém, které teprve přichází. Pravý konzervatismus nespočívá v pouhém zahledění se do minulosti, ale ve využívání minulosti při konfrontaci s tím, co se děje dnes. Konzervatismus je specifickým způsobem otevřenosti vůči neznámé budoucnosti. číst dál

Jiří Wald se věnuje neziskovým projektům na rozvoj tvořivosti, zde je úryvek z jeho stati k aktuální společenské situaci:Zamysleme se také nad tím, v jaké míře nese každý z nás vinu na tom, že se většina světového bohatství kumuluje v rukou lidí, kteří většinou nechápou, že „všichni na jevišti velikého světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče“. Takoví lidé si samozřejmě také nemyslí, že „musíme směřovat bezvýhradně k tomu, aby se lidskému pokolení vrátila svoboda myšlenková, svoboda náboženská a svoboda občanská, neboť svoboda je nejskvělejší lidský statek, stvořený spolu s člověk... číst dál

Právě teď probíhá živé vysílání Fóra Udržitelného Rozvoje a akorát začíná tzv. oxfordská debata, kde budou hosté diskutovat o tom jak lépe komunikovat zelenou tranzici - skrz fakta či emoce? číst dál

SEKEM byl založen s myšlenkou udržitelného rozvoje a vracení zpět komunitě. Vize, která přivedla dr. Ibrahima Abouleishe, aby vykopal první studnu v rozlehlé pouštní zemi, stále zněje v přístupu SEKEMs k podnikání. Stejně jako kompas nás naše vize, poslání a hodnoty provádí každodenní prací ve všech firmách SEKEM. Udržitelný rozvoj v budoucnosti může každý člověk rozvinout svůj individuální potenciál; kde lidstvo žije společně ve společenských formách odrážejících lidskou důstojnost; a kde je veškerá hospodářská činnost prováděna v souladu s ekologickými a etickými zásadami. číst dál

Agrokruh je systém, v ktorom je požiadavka na udržanie a podporu života v pôde i na jej povrchu rešpektovaná v maximálne možnej miere. Využíva ale neznásilňuje pravidlá rovnováhy mnohých foriem života vo voľnej prírode.  Plodná pôda musí obsahovať prospešné baktérie a živiny prospešné konkrétnemu typu pestovanej zeleniny. Tieto baktérie sa nachádzajú v pôde v hĺbke do 1m, pretože nedokážu prežiť konktakt s kyslíkom. číst dál